neděle 10. října 2010

Jak nás vyškrtli a jak jsme dělali publikum

Tak nás vyškrtli z pochodu národů!!! No ale zase jsme byly pozvané na program v Nha Hat Lon - hanojská opera na kulturní program, na kterém  jsme se měly dozvědět něco o historie a kultuře Hanoje. Když nám jedna ze studentských pořadatelek dávala 50 000 VND tak jsme byly mile překvapené.

Po pár minutách programu,  který celý vypadal hůř než prostorová zkouška podprůměrné LŠU, nám došlo, že vlastně nejsme na kulturním programu, ale že nám bylo zaplaceno 50 Kč abychom dělaly internacionální publikum :-D. (To se nám jen potvrdilo, když se na obrovském plátně objevily znuděné obličeje sousedů Kubánců - ti dělali internacionální publikum pár měsíců před námi :-)

Vrcholem tříhodinového programu byla "diskuze" s jistým panem Žánem z Francie, zastupitelkou organizace UNESCO pro Vietnam a ambasadora Palestinckého čehosi - těžko říct, jak to nazývají. Výstup byl strhující. Pan Žán neuměl ani anglicky a jediné co z něho po x minutách vylezlo bylo zřejmě to co si přečetl na tričku, které si předtím pravděpodobně koupil v unescem chráněném starém městě - Tôi yếu Hà Nội - I love Hanoi. Tak na tohle netleskali dokonce ani zúčastnění Vietnamci :-). Pak se dostala ke slovu paní z unesca - našťouchlá v lososovém vyšívaném áo dài - tradičním oděvu, která se snažila "vtipnou" cestou přimět obyvatelstvo Hanoje k větší čistotě  tím, že začala vyprávět příběh o tom, jak si milion let stará želva v jezeře Hồ Hòan Kiếm stěžuje na hluk a nepořádek. Paní "tlumočnice" si s tím chudák nevěděla rady, tak jen zahlásila heslo "Hà Nội - thành phố xanh, sạch, đẹp" - Hanoj - zelené, čisté a krásné město". Chudák asi neabsolvovala ten pravý kurz na pochopení vn.mentality a taky se do červeného nestrefila. Po ní ovšem nastoupil pan Palestinec, který plynnou vietnamštiou prošpikovanou kouzelnými termíny rozvoje, spolupráce a přátelství přivedl publikum spolu s námi do varu. Po fatálním ztrapnění obou předcházejících "proslovů" se UNESCO žena chopila mikrofonu ještě jednou a pronesla větu: "Teď když odjíždím se možná budu moci konečně vrhnout na studium vietnamštiny, protože Vietnam je můj druhý domov." "Xin cảm ơn!"

Tak to byl teda výkon.Jinak dnes je poslední den mega oslav Hanoje.

Nikam nejdu a jsem doma. Když nás navíc vykopli z průvodu že jo.. tak co. ledé visí na stromech, houpou se na drátech jen aby zahlédli :-)

Taky se dneska ráno vynořila želva. No není to ale šťastné znamení?? To tu asi Hanoj ještě pár desetitisíc let zůstane... 

2 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Čus, hrozně příjemně se to čte, skorem až hltavě :-) Se máš, takovou pohodu v Asii, s vůněma a tak. Závidím bůnčárnu, ale párek v rohlíku na Míráku taky není k zahození... s feferönovou... Teď tu je pěkně slunečno a pohoda. Počítám, že brzo zajdu s Pavlou na pífko, a že se možná zajeem podívat za Lůcou - budu je pozdravovat. Jinak tu život jde furt stejně, přístí víkend jsou volby, tak se musím prohrabat lístkama, jestli tam je vůbec aspoň někdo normální. Teď jsem byl 10 s přáteli ve Špáňu, pohoda-moře-pívečka-výlety= krýsný odreagování a odpočinek. Hele mají taky Vietnamcí takový to stínový loutkový divadlo, na Zýloši jsme byly ve Wellingtonu v muzeu, a zrovna tam byl festival Indonézské a Thajské kultury, asi 2-3 hodinvý představení v původním jazyce, takže paráda .-) Nang Talung se to myslím jmenovalo. Posílám zdravici z Prahy. OD.

160cm řekl(a)...

nene, resp. nevim o VN stinovym divadle. maj vodni loutky a ty jsou prima. Mám fakt radsot, ze to nekdo cte a ze ho to dokonce bavi. Takze dekuji! Zname se?