Hà Nội mùa thu

Dneska je další nádherný den. V noci se skoro až nebezpečně ochlazuje, takže už pravidelně vstávám ve 4 hodiny ráno (pokud tedy ještě nejsem náhodou vzhůru kvůli místní rusky mluvící komunitě složené z Bělorusů, Ukrajinců a tak) a natahuju mikinu, tlusté ponožky a tepláky na spaní. Ráno se pak člověk probudí do sluncem prozářeného svěžího dne s modrou oblohou a lehkým větříkem a do toho nám po celé Hanoji pouští podzimní hitovku Nhớ Mùa Thu Hà Nội.

Bělorusové nám pijou krev, protože ačkoli rusky mluvící světová elita toho dala světu oproti Vietnamců kvanta – jak nám bylo řečeno jistým dalším nejmenovaným rusky mluvícím – jak sám sebe nazýval - tito čtyři u rozdávání pravděpodobně chyběli. Víceméně se jedná o bandu naomalených bezohledných sobců (óooo kéž by mi nebylo proti srsti psát na blog peprněji), která pravidelně sedává vedle našeho pokoje a dělá neskutečný randál. Jednou jsem to už nevydržela – to když Lada vstávala v 5 ráno do školy a oni ještě v půl 2 seděli pod našimi koupelnovými okny - a poprosila je o mírné ztišení. Bohužel komunikace jaksi vázne, protože tito rusky mluvící neumí nic jiného než ruštinu. No… co … s elitou holt nic nenaděláme. 

No zpátky k podzimním krásám Hanoje… je tu teda fakt krásně. Bohužel máme před kolejí místečko, hned vedle nápisu nabádající k orchaně životního porstředí, určené k pálení směsného odpadu, plastů zejména. Kopeček doutná už několik dní a ne a ne vyhasnout. No taky podzimní romantika.

Nejradši bych šla někam na procházku nebo si jen tak seděla venku, když fouká větřík, kolem poletují motýly nedbajíce doutnajících hromádek a všichni se vesměs jen tak poflakují. Vzhledem k tomu, že jsem kvůli návštěvám všemožných spolků za poslední tři dny nic neudělala, je na čase začít trošku pracovat.

Tak si aspoň poslouchám oblíbené Free.

Tak zatím paaaaa!

Comment n.1 - Bělorusové se včera odstěhovali. :-), na hromádce je přiloženo a stále doutná. Počasí je čím dál tím lepší!