středa 5. listopadu 2008

Jak jsme jedli psa

Právě jsem se vrátila z dobrodružného výletu do psí restaurace. Naštěstí jsme byli v doprovodu Vietnamců, takže jsme se nemuseli o nic starat a našidomorodí informátoři nám naservírovali vše přímo před čumák.Vietnamci vnímají psí maso jako jeden z nejlepších a nejchutnějších pokrmů vůbec. Ačkoli by se dnes v souladu s lunármín kalendářem psí maso jíst nemělo, pozvání jsme neodmítli. Koneckonců není nic lepšího, než na nej jít v doprovodu Vietnamců, páč se prostě vyznají.

Jako první chod bylo servírovné maso vařené v páře, které se mělo namáčet to krevetové pasty. Pro vás, kteří znáte vietnamské tekuté zlato - nuoc mam - vyhlášenou rybí omáčku, bych mohla krevetovou pastu popsat jako cosi fialové barvy, asi tak 50x "aromatičtější". Jedná se o fermentované krevety smíchané s limetkovou šťávou. No přiznám se, že na mě to bylo opravdu moc :-). Na rybí omáčku - fermentované ryby - jsem si už zvykla, zejména když se každý den jejich omamná vůně rozplývá po chodbách koleje, ale tohle nešlo. Takže jsem si dala sousto s pastou a pak už jen bez.. No k čemu tu chuť jen přirovnat. Psí maso má takový podivný psí čmuch. Podobně, jako má vlastní čmuch skopové.

Jako další přišly na řadu játra, nakrájené klobásky a grilované kousky v delikátním koření - Chả nướng. Poslední kousky masa mi přišly jednoznačně nejchutnější, hlavně proto, že koření ubylo a zmírnilo ten psí čmuch.

Pak následovala domácí pálenka a něco připomínající guláš s nudlemi. Ten mi teda moc nejel a trošku jsem se do něj nutila..přeci jen, jak říkal Vlastimil Brodský coby Karel IV. o vínu českém: "Zrpvu trochu trpké zdá se, ale jen na první ochutnání..." nechtěla jsem dát na první dojem. No, ale ani na podruhé mi to příliš nejelo, tak jsem to po chvíli vzdala.


Vrcholem večera se však stal vývar z kostí s játry a mozkem. Měl neskutečně hořkou chuť a že se jedná o mozek bylo patrné na první pohled. Prý je to dobré na žaludek, neboť hořké by ho mělo zklidňovat.

Jsem opravdu ráda, že jsem ho zkusila. Musím říct, že to byl skutečně zajímavý zážitek i když si nejsem jistá, že bych se třásla na další večeři :-)