Konečně doma. Vychrchla jsem se z nadýchaných moto spodin, umyla ruce a uvařila čaj (pořídila jsem si totož bezvadnou korejsou čajovou flašku se sítkem !!!).Kolena se mi z dnešní jízdy ještě klepou. V Hanoji zavládla totální tetový masakr (Tet - nový lunární rok). Lehce to připomíná vánoční šílenství jen s tím rozdílem, že proti tomu, co se děje tady, jsou Vánoce svátky klidu a míru peklem jsou jen lehce nahnědlým odvarem tetového pekla (předpokládám, že asi záleží jak kde... tak "ať nežeru" pro Kalitchovou).
Včera paní ve Fivimartu nakoupila asi 15 kusů baget. No zkrátka všechny, které přinesly čerstvě upečené (naštěstí jsem byla dostatečně pohotová a jednu jí tak trošku nenápadně po vietnamsku vyškubla). No jo, jak je vidno, o Tetu se člověk musí prát. Pravidelm bývá, že ceny během nedůležitějšího svátku v roce dokonce i několikanásobně vzrostou a to úplně za všechno. A už je to tady. Dokonce v noninách se píše jak se bylinky zdražily z 1 000 VND na 3 500 VND!!! Naštěstí vláda deklarovala stabilní cenu benzínu až do Tetu. Huráááá.
No stejně. Kdo by v tomhle vylézal z domu a ještě tomu na mopédu? I já jsem dnes chybovala a zasekla se v zácpě na Ba Trieu, kde se příslušníci v nepěkných pískových uniformách marně snažili se situací něco udělat. Aspoň mi bylo mezi těmi výpary pěkně teploučko. A to je to teprve začátek. Rok kočky nám totiž začne až 3. února tuším.
To pak bude za odměnu Hanoj prázdná a pustá, bez všech těch váhových, papírových, mandarinkových, prountěných, košťatových, xoiových paní ale i banhbaových, kukuřicových a nálepkových pánů. Všichni zamíří do svých rodišť ten nový rok pořádně oslavit.
Myslím, že o víkendu vyrazím do ulic udělat pár fotek stromečkových vozítek a zkrátka všeho, co se vietnamského Nového roku týká. Taky musíme udělat zásoby - ve vietnamském stylu a pořídit banh chung - tradiční novoroční pochoutka - "koláč" z lepkavé rýže napěchovaný tučným vepřovým a nějakými fazolovosojovými boby a nějakou tu láhev rýžové pálenky na zahřátí.
Jen tak pro informaci. Dneska jsem byla v knihovně a ani tam se netopí! Koho by napadlo si do čítárny brát čepici?