Tak po zkouknutí cen u několika leteckých společností jsme se rozhodli, že dát 5 000 000 VND jen za cestu do tropického ráje Phú Quốc je přeci jen příliš a že se tedy vydáme do neprozkoumaných terénů centrální vrchoviny Tây Nguyên (tmavě modré na mapičce). Několik průvodců varuje, že budeme potřebovat speciální povolení do některých oblastí, ale zkušení Vietnamci na mé dotazy jen mávou rukama a výmluvným třením palce o ukazovák a prostředníček nám sdělují, že se zde říká "Bác Hồ dẫn đường..." neboli "Vietnamské bankovky s obrázkem strýčka Ho otvírají brány". No tak uvidíme. Plánujeme koupit letenky do Danangu a pak autobusem do Pleiku - město v severní části centrální vrchoviny. Tam nejspíš pořídit nějakou motorku a frrrrr kolem. Počasíse zatím netváří nic moc a proto se v případě deště přesuneme někam ke Qui Nhơn na pláže.
Lada s Davidem odjeli včera a Bára dneska, takže jsme tu zůstali sami. Kohouti pořád kokrhají a nenechají nás spát. Taky jsme zjistili, že jsou zavření v klícce na střeše sousedního domu - to bych taky kokrhala celou noc. Moc nechápu, jako můžou ostatní obyvatelé ulice spát a začínám mít pocit, že je v tom nějaký trik, který mi tají.
Jinak to vypadá, že jsem vyřešila vízové problémy a můžu si zažádat o další studentská víza přes jazykovou fakultu. Budu muset ovšem opustit zemi a na nějaké VN ambasádě si je vyzvednout. Tyto okolnosti přímo nabádají k výletu do Laosu, neboť tetové (lunární novoroční) prázdniny se blíží a nejhezčí na Novém roce jsou stejně přípravy. Samotné oslavy se pak konají ve velmi rodinném duchu a po několik dní je v Hanoji pusto prázdno. Bun cha stánek je zavřený... xoiová paní taky neprodává.. no zkrátka je to ieální pro opuštění země.
Za malou chvilku jdeme koupit letenky a nejspíš 2.1. vyrazíme.